Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

Český vesmírný dalekohled QUVIK pomůže zkoumat bohatství vesmíru

4.7.2023 Využít plně potenciálu, který nabízí vesmír a tělesa, která se v něm pohybují, předpokládá vědět, co se kde ve vesmíru nachází. Tomu by měl napomoci projekt družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jehož cílem je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. O podrobnostech byla česká odborná veřejnost informována na začátku července 2023.

Nova a kilonova

Nejprve stručné vysvětlení pojmů nova a kilonova.

Nova je označení pro astronomický jev, při němž v důsledku náhlého spuštění termonukleární reakce zvýší hvězdný objekt asi stotisíckrát až milionkrát prudce svoji jasnost.

Kilonova je astronomická událost, při níž dojde ke splynutí dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry. Tento jev je přibližně tisíckrát jasnější než běžná nova – z toho vychází její název. Kilonova je považována za jeden z pravděpodobných zdrojů gama záblesků a silného elektromagnetického záření vznikajícího v důsledku radioaktivního rozpadu nově vzniklých prvků.

Projekt QUVIK

Cílem projektu QUVIK je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch kilonovy.

Dalekohled QUVIK bude umístěný na družici, která se dokáže rychle natočit na cíl. Přitom bude sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry (viz výše). Pozorování mohou prozradit mnoho mimo jiné o vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Mezi ně patří například zlato nebo platina.

Díky němu bude možné také pozorovat velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu. Dalekohled umožní v neposlední řadě pozorování exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjistit, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry.

Projekt QUVIK je unikátní ve více ohledech. Z pohledu komunikace je to zajištění spojení s pozemním střediskem v režimu 24/7 a v téměř reálném čase za pomocí retranslačních družic na geostacionární dráze, aby bylo možné, v případě potvrzení výskytu gravitačních vln nebo kilonovy, zahájit pozorování co nejdříve.

QUVIK patří do výzvy s názvem „Ambiciózní projekty ministerstva dopravy“. Zda bude schválen, by mělo být jasné na podzim. Pokud se tak stane, start družice se předpokládá v roce 2028. Náklady by neměly překročit 720 mil. Kč (30 milionů EUR).

Projektový tým QUVIK

Nositelem projektu je Vojenský a zkušební letecký ústav (VZLÚ). VZLÚ je národním centrem pro letectví a vesmír. Je třetí nejstarší institucí svého druhu na světě, vznikl v roce 1922. Posláním ústavu je poskytovat vědeckou podporu a přinášet inovativní řešení. VZLÚ zajistí integraci družice, která dalekohled ponese. Družice bude mít tvar kvádru o rozměrech zhruba 0,7 m × 0,7 m × 1,1 m, hmotnost pak zhruba 120 kilogramů.

Vývoj vesmírného dalekohledu s průměrem 330 mm pro zobrazování v ultrafialové oblasti, který družice ponese, je úkolem pro výzkumné centrum TOPTEC. Centrum je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. a patří mezi aplikační centra Akademie věd České republiky. Specializuje se na výzkum optiky, optoelektroniky a vývoj aplikací spojených s touto tématikou. TOPTEC má s tímto typem projektů dlouholeté zkušenosti, získané na projektech několika misí Evropské vesmírné agentury ESA (např. Solar Orbiter, ASPIICS nebo Ariel).

Komunikaci a přenos dat pak zajistí společnost PEKASAT, která má dlouholeté zkušenosti v oblasti komunikací, dále pak s předzpracováním dat a jejich krátkodobým ukládáním.

V rámci projektu QUVIK nyní dokončuje tento tým fázi B1, která definuje technické požadavky na provedení družice. Tým čeká na rozhodnutí ministerstva dopravy, zda projekt dostane další podporu a postoupí do realizačních fází.

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal

Vizualizace © VZLÚ

Další informace zde

Přečtěte si také:

HardPix: radiační detektor od české firmy byl vynesen na oběžnou dráhu

19.6.2023 Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 12. června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT spolupracoval s BD Sensors. 

Širokopásmová družice JoeySat: 5G ve vesmíru pro příští generace

6.6.2023 Do vesmíru se koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová družice, která bude demonstrovat 5G připojení příští generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v letadlech nebo při dalekých cestách. 

Družice projektu Eurostar Neo dospěla na svoji operační dráhu pomocí elektrického pohonu

19.5.2023 První družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů nad Zemí. 

Naše služby pro Váš marketing

Marketing je řídící proces pro identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků zákazníků za účelem dosažení zisku. Takto vymezený marketing představuje řešení několika základních otázek, jakými jsou identifikace potřeb zákazníků, vymezení cílových segmentů trhu a vytváření konkurenční výhody pro každý z nich. Tak rozumí marketingu i naše konzultační firma a její tým. Její služby orientované na marketingové řízení v soukromém i veřejném sektoru mohou jejich zákazníkům významně přispět k efektivnímu oslovování trhu. Další podrobnosti k nabízeným službám jsou k dispozici zde 

„Takový malý kolíček“ aneb „obyčejné“ trápení sondy JUICE na cestě k Jupiteru bylo vyřešeno

18.5.2023 Ani vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské – pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou na našich stránkách průběžně sledujeme. 

Mise JUICE míří k Jupiterovu měsíci Ganymedes: Proč je pro obyvatelstvo Země tak důležitý?

28.4.2023 Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) bude Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE zaměří právě na měsíc Ganymedes. 

Projekt JUICE: první „selfie“ sondy z vesmíru

26.4.2023 Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí. Cílem mise JUICE je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části Sluneční soustavy. Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a Europa. 

Mise JUICE s českými přístroji míří k Jupiteru

21.4.2023 Dne 14. dubna 2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku níže) je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. 

Studie systému IOSHEX: servis družic na oběžné dráze

28.3.2023 I vesmírné družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023. 

LVICE²: připravovaná česká vědecká mise k Měsíci má za sebou důležitý milník

21.2.2023 Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a kosmonautiky. 

Projekt CRYSA: materiály pro extrémně nízké teploty napomohou zkoumání vesmíru

14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována koncem ledna 2023. 

Česká družice SOVA pomůže lépe předpovídat počasí

4.1.2023 Zpřesnit klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry 

Evropskou misi na Měsíc podpoří přistávací kamera LandCam-X od inovačních firem

13.10.2022 Evropská vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle. Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku, rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 

Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 

Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 

Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 

Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.

Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 

Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 

VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 

Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 

Brožura Příběhy chytrých pomocníků

Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services