Projekt CRYSA: materiály pro extrémně nízké teploty
napomohou zkoumání vesmíru14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023. 
Teleskop Athena © ESA/IRAP/CNRC/UT3/CNES/Fab&Fab.
Cíl projektu: najít materiály pro extrémně nízké teploty
Cílem projektu CRYSA (CRYostat Straps for Athena) je najít a otestovat
materiály, které odolají teplotám dosahujícím méně než –270 °C. Tyto
teploty jsou označovány jako kryogenní. Takovéto materiály pak bude
možné využít pro přípravu nové generace vesmírných rentgenových
teleskopů. Konkrétně se jedná o materiály pro tzv. kryogenní pásky.
Společnost OHB Czechspace na projektu CRYSA spolupracuje s vědci z
Ústavu přístrojové techniky a Ústavu fyziky materiálů Akademie věd
České republiky.
Dříve se pro kryogenní pásky využívaly kompozitní materiály vyztužené
skleněnými nebo uhlíkovými vlákny. Ve spolupráci s vědci z Akademie věd
hodlá OHB Czechspace využít současné vědecké poznatky a navrhnout a
otestovat materiály, které budou mít lepší tepelné a mechanické
vlastnosti. Cílem je najít a proměřit materiál, který má velmi nízkou
tepelnou vodivost při zachování dostatečné pevnosti a tuhosti. Pro
dosažení extrémně nízkých teplot budou využita testovací zařízení
Akademie věd, která jsou unikátní v rámci celé Evropy.
První plánované využití: projekt ATHENA
Příkladem výše uvedeného teleskopu je plánovaná mise Evropské kosmické
agentury s názvem ATHENA (viz vizualizace na obrázku), která bude v
hlubokém vesmíru zkoumat horké a energetické objekty a studovat
supermasivní černé díry. Teleskop bude obsahovat dva velmi výkonné
optické přístroje pro rentgenové zobrazování a spektroskopii.
Tyto přístroje musí být chlazeny na extrémně nízké teploty, aby
dosahovaly požadovaného výkonu a rozlišení. A právě k tomu by měly
sloužit výsledky projektu CRYSA, které budou známé v první polovině
roku 2024. Získané materiály budou využity pro část speciálního modulu,
kryostatu, ve kterém budou přístroje uloženy a který zajistí jejich
chlazení na potřebnou teplotu. Kryogenní pásky zde oddělí jednotlivé
vrstvy modulu.
Na konci roku 2022 byla úspěšně završena první fáze tohoto projektu.
Během ní byly vyhodnoceny dostupné materiály, a ESA následně „dala
zelenou“ pro výrobu prvních vzorků. Pro jejich vývoj a výrobu hodlá OHB
Czechspace oslovit primárně české výrobce a dodavatele.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal
Obrázek © ESA
Další
informace zde
 Přečtěte
si také:
 4.1.2023 Zpřesnit klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry 
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 5.8.2022 Hledat v
hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem
EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 15.9.2020 Ve
čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
 16.12.2019 Český
průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují,
zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny
předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné
aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení
investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o
275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má
stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí,
investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo
Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince
2019.
 29.4.2016 Koncem
dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia
Space (společný podnik mezi firmami Thales and Finmeccanica a
jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné
telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního
výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní
stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost
pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely.
 20.4.2013
Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci
systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA –
se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a
zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů
využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách,
pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat
svoji polohu s minimálními zásahy ze Země.
 10.3.2013
Družice
GOCE (Gravity field and steady-state
Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA,
jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země.
Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca
270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování
výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato
družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011.
Toto zjištění znamená průlom v seismologii
 Naše
brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako
doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi.
Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální
život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet,
zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše
brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady
praktického využití moderních technologií ve městech.
Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.
Všechna
vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde
 Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován.
Pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.
|
