Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Palivové články s tavenými uhlíkatými sloučeninami pomohou efektivní výrobě vodíku

22.10.2020 V současné situaci, kdy je většina vodíku pro palivočlánkové aplikace vyráběna pomocí tzv. parního reformingu, se hledají stále nové způsoby jeho ekologičtější výroby. Vedle elektrolýzy z obnovitelných zdrojů nebo využití malých jaderných reaktorů je další z možných cest využívání vysokoteplotních palivočlánkových jednotek, které mají na vstupu zemní plyn nebo bioplyn. Americký výrobce FuelCell Energy bude takovouto výrobu vodíku testovat ve známém výzkumném středisku Idaho National Laboratories (INL). Odbornou veřejnost o tom informoval na začátku října 2020.

Palivočlánkové jednotky od FuelCell Energy řady SureSource dodávané ve škálovatelné výkonové řadě od 1,4 MW (viz foto výše) do 3,7 MW používají palivové články typu MCFC. Jejich elektrolytem jsou tavené uhlíkaté sloučeniny – tedy tavená směs uhlíkatých solí rozpuštěná v porézní, chemicky inertní keramické matrici. Protože jde o vysokoteplotní palivový článek, pracující při teplotách 600 °C a vyšších, není nutno u jeho elektrod používat jako katalyzátor vzácné kovy, což významně snižuje jeho pořizovací náklady.

Vstupním médiem je nejčastěji zemní plyn, případně bioplyn, jejichž energetickou složkou je metan. Z něho při endotermní reakci s vodní párou za vyšších teplot (tzv. reformováním) vzniká směs CO a vodíku, ze kterého se dále elektrochemickou reakcí vyrábí elektřina, podobně jako u palivových článků používajících jiné druhy elektrolytů. Energetická účinnost tohoto typu palivočlánkových energetických jednotek se pohybuje v rozmezí 43 – 47 %. Protože se zde elektřina vyrábí z plynu elektrochemickou cestou, nikoli spalováním v tepelných strojích (ať již jakýchkoliv), je takováto palivočlánková energetická jednotka prakticky bezemisní – kromě redukce skleníkových plynů neprodukuje téměř žádné oxidy síry, oxidy dusíku ani pevné částice.

Tímto způsobem funguje tato zcela komerční palivočlánková jednotka ve standardní konfiguraci. Lze ji ovšem konfigurovat také tak, aby vyráběla více vodíku, než kolik jej spotřebuje palivový článek pro výrobu elektřiny. Výsledkem je trojitě generační jednotka vyrábějící elektřinu, teplo a vodík (viz foto). Elektřina i vyrobené teplo přitom může napomoci například výrobě bioplynu jakožto primárního vstupního média (viz obrázek níže). Tento systém byl již zkoušen s palivočlánkovými jednotkami o výkonech 50 kW a 200 kW.

ZVĚTŠIT OBRÁZEK

Podle FuelCell Energy je cena takto vyrobeného vodíku srovnatelná s cenou benzínu, která je v USA nižší než v ČR (podle dostupných informací zhruba odpovídá jednomu dolaru, tedy cca 23 Kč, za litr).

Pro testování v INL bude palivočlánková jednotka od FuelCell Energy konstruována tak, aby mohla využívat také tepelnou energii z vnějšího zdroje, a tím zvýšit celkovou energetickou účinnost na hodnoty přesahující 90 %.

Po vývoji, výrobě a testování u výrobce bude tato jednotka přemístěna do INL, kde bude podrobena přísnému testování. Dále zde bude doplněna o odpadní teplo z jaderného reaktoru. Předpokládá se, že tímto způsobem vzroste energetická účinnost výroby vodíku až ke 100 %.

Tento projekt vyzkouší synergii mezi komerčními, výkonově škálovatelnými palivočlánkovými jednotkami a pokročilými jadernými technologiemi při ekologické a zároveň ekonomické výrobě vodíku.

Celý zkušební projekt bude financovaný částkou 8 mil. amerických dolarů (více než 180 mil. Kč) z rozpočtů Úřadu pro energetickou efektivnost a obnovitelné zdroje (Office of Energy Efficiency and Renewable Energy) ve spolupráci s Úřadem pro jadernou energii (Office of Nuclear Energy) v rámci amerického ministerstva energetiky (DoE).

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto a obrázek © FuelCell Energy

Další informace zde

Přečtěte si také:

Palivočlánkové vlaky Alstom Coradia iLint zkušebně také do hor

18.9.2020 Celkem 31 palivočlánkových vlaků Alstom Coradia iLint se v současné době připravuje pro provoz v německých spolkových zemích Dolní Sasko a Hessensko v převážně rovinatém nebo mírně zvlněném terénu. O tyto vlaky projevil zájem také rakouský národní železniční dopravce ÖBB. Od první dekády v září 2020 do konce listopadu téhož roku bude na zkoušku provozován na hornatých regionálních tratích na jihu Rakouska.


FCwaveTM: Ballard představil první komerční palivový článek pro pohon lodí

11.9.2020 V situaci, kdy plavidla poháněná spalovacími motory představují významný zdroj znečištění vodních ploch a kdy zároveň baterie nejsou až na výjimky dostatečným zdrojem energie pro jejich elektrický pohon, představují palivové články slibnou příležitost pro významné zekologičtění tohoto druhu dopravy. Po ojedinělých aplikacích v říční plavbě nebo na trajektech představil kanadský dodavatel palivočlánkových jednotek Ballard začátkem září 2020 vůbec první komerční palivočlánkovou jednotku pro pohon lodí pod produktovým označením FCwaveTM


Dopravce v Kolíně nad Rýnem představil veřejnosti největší evropský park palivočlánkových autobusů – 37 vozidel

31.8.2020 Region německé metropole Kolín nad Rýnem rozvíjí už od roku 2011 palivočlánkové autobusy, které provozuje tamní regionální dopravce Regionalverkehr Köln GmbH (RVK). Park palivočlánkových autobusů tohoto dopravce je dnes největší v Evropě – činí celkem 37 vozidel. Široká veřejnost s ním byla seznámena v srpnu 2020, těsně před jeho uvedením do provozu v plném rozsahu, v areálu RVK v Meckenheimu nedaleko Kolína nad Rýnem.


Knowledge Brief: příručka UITP shrnuje nejnovější evropské poznatky z projektů palivočlánkových autobusů

21.8.2020 Mezinárodní unie veřejné dopravy UITP ve spolupráci s projekty JIVE a JIVE 2 vydala v červenci 2020 stručné shrnutí nejnovějších zkušeností „Fuel cell buses: Best practices and commercialisation approaches“, česky „Palivočlánkové autobusy: osvědčené praxe a přístupy ke komercializaci“. Pro naše čtenáře z ní v tomto článku vybíráme některé zajímavé poznatky.


Do Evropy bylo dodáno prvních deset palivočlánkových těžkotonážních tahačů

13.7.2020 Začátek července 2020 se stal významným milníkem v evropské historii palivočlánkové elektromobility: Do Švýcarska bylo dodáno prvních deset nákladních tahačů typu of XCIENT Fuel Cell od společnosti Hyundai. Jde o vůbec první aplikaci palivočlánkové elektromobility v evropské těžké nákladní dopravě. 


Vídeň testuje palivočlánkový autobus Solaris

11.6.2020 Vídeňské elektrické autobusy jsou pro české příznivce elektromobility spojovány především s jednorázovým projektem elektrických midibusů průběžně dobíjených pantografem z troleje. Vídeňský městský dopravce Wiener Linien nicméně pro svůj rozvoj elektrických autobusů uvažuje i s dalšími alternativami, palivočlánkové autobusy nevyjímaje. Důkazem je testovací provoz palivočlánkového autobusu od polského výrobce Solaris, který proběhne v prvních červnových týdnech 2020.


CaetanoBus: další evropský výrobce palivočlánkových autobusů bude mít premiéru v Německu

25.5.2020 Na evropský trh již brzy vstoupí zcela nový dodavatel palivočlánkových autobusů, portugalská společnost CaetanoBus. Jak byla odborná veřejnost informována v květnu 2020, během tohoto roku začne v německém městě Niebüll na linkách dopravce Autokraft GmbH (dceřiné společnosti Německých drah – DB) provoz dvou palivočlánkových autobusů od tohoto výrobce. Oficiálně byl představen na veletrhu Busworld 2019.


10 miliónů megawatthodin ze stacionárních palivočlánkových zdrojů od FuelCell Energy

21.5.2020 Stacionární palivočlánkové jednotky řady SureSource od amerického výrobce FuelCell Energy, jehož projekty na našich stránkách průběžně sledujeme, zaznamenaly v květnu 2020 důležitý milník: Od začátku svého fungování na různých místech tří světových kontinentů (Amerika, Evropa a Asie) vyrobily v součtu 10 mil. MWh energie. 


Palivočlánková elektrárna v Danbury zahájila komerční provoz

11.5.2020 Již dříve avizovaná 4MW palivočlánková elektrárna ve více než 80tisícovém městě Danbury v americkém státě Connecticut zahájila koncem dubna 2020 komerční provoz. Účinnost této elektrárny s palivovými články od společnosti FuelCell Energy je srovnatelná a plynovými turbínami, přitom neprodukuje prakticky žádné škodlivé emise.


Vodík pro palivočlánková vozidla: úskalí statistik a srovnávání

26.1.2015 V rámci připravované aktualizace studie „E-mobilita v MHD“ se její zpracovatelé zabývají mj. jednoduchým srovnáním elektrických pohonů pro autobusy, mj. i z hlediska dopadu na životní prostředí. Jedním z podkladů pro toto srovnání byla i publikovaná metodická pomůcka „CIVITAS policy note: Smart choices for cities – Clean buses for your city“, publikovaná v roce 2013 v rámci evropské iniciativy CIVITAS. Zpracovatelé zde narazili na problém srovnatelnosti a interpretace dat v souvislosti s palivočlánkovým pohonem. 


Víte, jak funguje palivový článek?

Palivové články slouží k přímé přeměně chemické energie na stejnosměrný elektrický proud.  Základem jsou elektrochemické procesy. Při chemické reakci vstupních látek – paliva a okysličovadla - se chemická energie přeměňuje na elektrickou energii. Nejčastějším palivem je vodík


Pojmy, které je dobré znát

Zde je shrnutý význam základních pojmů týkajících se energie, jejích zdrojů a šetrného využívání. 

Principy popisovaných technologií

Zde naleznete v přehledném seznamu popisy principů moderních technologií, od baterií, LED, palivového či fotovoltaického článku přes elektromobily, CBTC či kogeneraci  až po větrnou, vodní a jadernou elektrárnu, ostrovní systémy či smart grid.


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services