Přečtěte si:  Solid-state baterie a jejich premiéra u elektrobusů ve Wiesbadenu






Pozvánky na akce


Stalo se












Světloemitující diody (LED) ve veřejném osvětlení – ano či ne?

9.12.2020 Nástup technologie LED znamenal poměrně zásadní změnu v konstrukci svítidel a na tuto změnu nedokázali zavedení výrobci reagovat s dostatečnou pružností. Naopak se pootevřela dvířka pro spoustu nových firem, které se do výroby svítidel s LED vrhly doslova po hlavě. Problém je, že technologie LED vypadá na první pohled velice jednoduše, bohužel na druhý pohled skrývá mnohá úskalí a k úspěšné konstrukci těchto svítidel je nutné znát a respektovat řadu fyzikálních zákonů. Naneštěstí prakticky všechny nové technologie přitahují „zlatokopy“, kteří zde tuší zlatou žílu a o co méně znají fyzikální zákony, o to lépe dovedou prodat i vysavač na samotě bez elektřiny. Díky tomu je náš trh zaplaven LED svítidly, která vykazují zásadní konstrukční vady a rozhodně nemohou splnit očekávání (mnohdy hodně nadsazená) uživatelů.

Chci se pokusit být v této džungli na chvíli vaším průvodcem a pomoci vám alespoň trochu v orientaci, především při výběru svítidel a pro veřejné osvětlení (VO).

Důležité parametry při posuzování svítidel veřejného osvětlení

Měrný výkon

Měrný výkon je měřítkem účinnosti světelného zdroje a svítidla, udává se v lumenech/Watt. Je ale nutné zdůraznit, že rozhodně není měřítkem jediným a vysoká hodnota měrného výkonu sama o sobě není zárukou kvality svítidla. Navíc si musíme uvědomit, že je nutné rozlišit měrný výkon použitého světelného zdroje a měrný výkon celého svítidla (který je nižší o ztráty v optickém systému svítidla a v napájecí elektronice). Jen pro ilustraci, bude-li mít optická soustava a elektronický napáječ oba účinnost 90 % (což je velmi slušná hodnota), bude výsledný světelný tok celého svítidla jen 81 % světelného toku zdroje světla. Naprostá většina výrobců svítidel dnes uvádí jen „měrný výkon“ a používá hodnotu měrného výkonu světelného zdroje, protože je samozřejmě vyšší. Kvalitní LED mají dnes měrný výkon 150 až 190 lm/W, což odpovídá měrnému výkonu svítidla 135 až 170 lm/W. Při úvaze o měrném výkonu je na místě zmínit, že sodíkové vysokotlaké výbojky jako hlavní konkurent LED mají měrný výkon zdroje 70 až 160 lm/W v závislosti na příkonu.

Z porovnání měrných výkonů LED a sodíkových výbojek je zjevné, že z hlediska účinnosti je dnes možné nahradit svítidla se sodíkovými výbojkami svítidly s LED prakticky u všech výkonů. Tato náhrada je výhodná i z hlediska údržby – krátký interval výměny sodíkových výbojek a náklady s těmito výměnami spojené nejsou zanedbatelnou položkou. Obě výhody ale platí jen v případě, že budou použita LED svítidla, která jsou kvalitně navržena a vyrobena. U svítidel, vybíraných výhradně dle kritéria nejnižší ceny, nikoliv z hlediska nejnižších provozních nákladů, může být náhrada svítidel se sodíkovými výbojkami svítidly s LED zdrojem celkově nevýhodná. Výbojková svítidla mohou být stále vhodnou volbou v případě, kdy je soustava VO zapnutá jen po část noci a obec má velmi omezený rozpočet. Podobně v situaci, kdy je rozvod veden vzduchem a oblast je známa častými bouřkami, mohou škody způsobené přepětím na LED svítidlech zcela anulovat jejich ostatní přednosti.

Fotometrie svítidla, optické prvky

Fotometrické vlastnosti svítidla popisují, kam a s jakou intenzitou je směrován světelný tok zdroje. V praxi osvětlujeme komunikace lišící se svou šířkou a hustotou provozu, z těchto parametrů vyplývá zatřídění komunikací do jednotlivých tříd, lišících se především požadovanou intenzitou osvětlení a její rovnoměrností. Různé třídy komunikací proto vyžadují svítidla s různými fotometrickými vlastnostmi. Orientačním měřítkem kvality svítidla z hlediska fotometrických vlastností je tzv. poměrná rozteč. Toto číslo pro danou třídu komunikace udává, v jaké rozteči mohou být umístěna svítidla při zvolené výšce stožáru, aby byly splněny požadavky norem. Čím vyšší je tento poměr, tím větší může být rozteč stožárů a tím nižší budou pořizovací i provozní náklady osvětlovací soustavy. U komunikací třídy S (nejnižší třída komunikací) se tento poměr pohybuje od 4 do 10, u vyšších tříd komunikací se poměrná rozteč pohybuje od 3,5 do 6. Považuji za důležité upozornit, že tento parametr je skutečně pouze orientační a nelze jím nahradit světelně-technický projekt, který vyhodnocuje kvalitu osvětlení výpočtem pro všechny sledované plochy. Pro takový výpočet je nezbytné dostat od výrobce svítidla tzv. eulum data, která standardním způsobem popisují fotometrické vlastnosti svítidla. Tato data nelze nahradit obrázkem a schopnost poskytnout je bývá jedním z prubířských kamenů výrobců i prodejců.

Fotometrické vlastnosti svítidla jsou určeny optickými prvky, které jsou u LED svítidel obvykle předsazeny před LED. Nejčastěji a nejlevněji jsou tyto optické prvky řešeny jako výlisky z plastických hmot, buď PMMA nebo PC (polymetylmetakrylát nebo polykarbonát) – viz obr. 1.

Obr. 1 Předsazená optika z PMMA

Další možností provedení optiky LED svítidel pro VO jsou složitě tvarované reflektory, příklad viz obr. 2.

Obr. 2 Reflektorová optika

Pokud jsou plastové optické prvky přímo vystaveny vlivu vnějšího prostředí, dojde po pár letech k podstatnému zhoršení jejich optických vlastností. Důkazem jsou matné plastové kryty svítidel veřejného osvětlení nebo kryty reflektorů na vozidlech jen pár let starých. Konstruktéři, kteří si tento problém uvědomili (a to nejsou zdaleka všichni), používají plastové optické prvky zakryté nejčastěji plochým sklem, méně často pak sférickým skleněným krytem. Krytí plochým sklem je sice výrobně jednoduché, zásadním způsobem však zhoršuje fotometrické vlastnosti svítidla. Takto konstruovaná svítidla dosahují nízkých hodnot poměrných roztečí a jsou principiálně nehospodárná. Prodejci se snaží tento konstrukční nedostatek obhajovat teorií o zamezení nežádoucího vlivu světla na noční prostředí – rušivého světla (známého mezi laiky jako "světelné znečištění"). Vzhledem k tomu, že LED vyzařují jen do jedné poloroviny, je tvrzení o zamezení světleného znečistění pomocí rovného krycího skla velmi diskutabilní a platné snad jen v případě extrémně špatně navržené optické soustavy. V každém případě použití rovného krycího skla znamená, že je zapotřebí větší počet svítidel. Tím pádem bude vyzářen směrem k vozovce větší světlený tok a o to více světla se odrazí od vozovky směrem k obloze. V důsledku svítidla s plochým sklem mohou být větším zdrojem rušivého světla, než svítidla s vypouklým krytem. Ostatně, životní prostředí není pouze světlo vyzářené do nebe.

Na trhu se kromě takto konstruovaných svítidel vyskytují i výrobky, které nejsou vybaveny žádnými optickými prvky, případně jsou opatřeny různými nefunkčními reflektůrky (viz obr. 3, 4).

Obr. 3 Hrůza

Obr. 4 Hrůza ještě větší

Fotometrie těchto svítidel je naprosto nevyhovující, výsledkem je extrémně vysoká hladina osvětlení pod svítidlem a naprostá tma již ve vzdálenosti, odpovídající výšce sloupu. Při záměně původních výbojkových svítidel takovýmito „výtvory“ dochází k tomu, že mezi sloupy jsou dlouhé oblasti zcela bez osvětlení, což je podstatně nebezpečnější, než když kdyby bylo veřejné osvětlení zhasnuto.

Nabízí se samozřejmě otázka, proč nelze vyrobit optické prvky ze skla – bohužel požadavky na tvar optických prvků jsou poměrně komplexní a technologie hromadné výroby skleněných optických prvků má řadu technických a fyzikálních omezení, která se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit.

Slibnou novinkou je technologie výroby optických prvků vstřikováním čirého silikonu do forem. Silikon je jedna z nejstabilnějších plastických hmot vůbec, což je dlouhodobě ověřeno při pouzdření LED (nežloutnou ani při průchodu intenzivního světelného toku) a v chemickém průmyslu (odolnost proti většině chemických činidel). To znamená, že silikonové optiky je možné použít i na svítidlech pro veřejné osvětlení bez dalších krytů. Toto je významná výhoda, protože i nejlepší skleněný kryt svítidla pohltí 6–10 % světleného toku. Navíc je to díky své pružnosti a poddajnosti materiál odolný proti útokům vandalů, který zároveň přirozeně těsní prostor okolo LED (obr. 5) a zajišťuje tak vysoké krytí svítidla. Z hlediska optiky je silikon vynikající materiál i díky malému útlumu a možnosti tvarovat vedle sebe partie s velmi odlišnými tloušťkami.

Obr. 5 Silikonová optika

Mechanické provedení, chlazení, krytí

LED vyžadují na rozdíl od jiných světelných zdrojů dobrý odvod tepla, a pokud to není splněno, jejich doba života a měrný výkon se radikálně snižují. V praxi se používají různé konstrukce chladičů jednak tlakově litých z hliníkových slitin, jednak extrudovaných nebo kovaných opět ze slitin hliníku kvůli dobré vodivosti tepla, snadnému zpracování a přijatelně nízké ceně. Teplo se z chladičů vyzařuje do okolního vzduchu, a protože je přestup tepla přímo úměrný ploše chladiče, vybavují se chladiče různě uspořádanými žebry pro zvětšení této plochy. Z praktického hlediska je výhodné upořádání žeber směrem dolů, při uspořádání žeber směrem nahoru dochází k zanášení prostoru mezi žebry prachem, listím a ptačím trusem, což zásadním způsobem snižuje přestup tepla do vzduchu a způsobuje přehřátí chladiče a následně LED. Praktické zkoušky prokázaly, že mezi účinností žeber směrovaných dolů a nahoru není žádný rozdíl. Pro úplnost dodávám, že na trhu jsou nabízena svítidla, která vznikla přestavbou výbojkových svítidel tak, že do jejich těla byly vestavěny moduly s LED a samostatným chladičem. Tyto chladiče jsou umístěny do uzavřeného prostoru svítidla, což výrazně zhoršuje přestup tepla do okolí, a tím i chlazení LED (viz příklad na obr. 6).

Problémem svítidel z hliníkových slitin je elektrochemická koroze, která vzniká na styku dvou kovů s různým elektrochemickým potenciálem za přítomnosti vlhkosti. V praxi to znamená, že při použití například pozinkovaného spojovacího materiálu na svítidle z hliníkové slitiny dojde po několika letech k rozložení hliníku v okolí šroubů na bílý prášek a není výjimkou, že svítidlo samovolně spadne. Problém je částečně řešitelný použitím výhradně nerezového spojovacího materiálu, který je ale podstatně dražší. Bohužel některé hliníkové slitiny pro tlakové lití vykazují ve vnějším prostředí sklony k mezikrystalické korozi i bez přítomnosti dílů z jiných kovů a ochrana práškovou barvou je u takových materiálů nedostatečná. Ideálním řešení by byla svítidla z nerezových materiálů, ale u nich je technicky komplikované vyřešit chlazení a jsou samozřejmě poněkud dražší. Pokud se ale bavíme o svítidlech s dobou života 20 a více let, neměla by cena být rozhodně hlavním kritériem.


Obr. 6 Svítidlo vzniklé přestavbou z výbojkového svítidla

Svítidla pro veřejné osvětlení musí být dlouhodobě odolná proti vniknutí prachu a vody. Tato odolnost se udává ve stupních IP. Z hlediska vnikání prachu je ideální krytí IP6x, které zabrání tomuto vnikání zcela. Z hlediska krytí před vodou je teoreticky dostatečné krytí IPx4, které zamezí průniku vody volně stékající z libovolného směru. Za standard pro výběrové řízení bych považoval krytí alespoň IP65, nižší krytí hrozí problémy při pravidelném mytí svítidel. Pokud se chystáte mýt svítidla tlakovou vodou, uvědomte si, že tomu odpovídá krytí IP69.

Použité LED, jejich doba života

Otázka doby života LED byla zpočátku silně podceňovaná i samotnými výrobci a trvalo poměrně dlouho, než se sjednotila definice a metodika zkoušek těchto parametrů. Dnes je za standard považována metoda měření dle směrnice LM-80, výsledky měření vypadají například takto (obr. 7).

Obr.7 Výsledek měření LED dle směrnice LM-80 (ZVĚtŠIT OBRÁZEK)

Měří se sady LED při třech různých teplotách čipu (dvě jsou dané) a sleduje se pokles světelného toku celé sady po dobu nejméně 6000 h. Z takto naměřených dat se poté metodikou danou směrnicí TM-21 provádí aproximace poklesu světelného toku, maximálně však pro dobu rovnou šestinásobku doby měření.

Za dobu života LED se považuje doba, po jejímž uplynutí bude LED poskytovat 70 % původního světelného toku (odtud označení L70). Metodika měření LM-80 tedy neřeší, kolik LED z celkové sady bude na konci této doby svítit a hodnota zjištěná metodikou TM-21 se označuje jako užitečný život. Výsledek aproximace vypadá například jako na obr. 8.

Pokud není dodavatel svítidla schopen výsledky testů dle těchto směrnic doložit, nemohu použití takového výrobku v žádném případě doporučit. Renomovaní výrobci LED naopak na základě takto změřených hodnot poskytují na své výrobky časovou záruku (např. 5 let) bez omezení doby svícení.

Obr. 8 Vyhodnocení doby života LED dle směrnice TM-21 (ZVĚtŠIT OBRÁZEK)

V současnosti se u svítidel veřejného osvětlení požívají dva typy LED zdrojů – nejčastěji to jsou samostatné LED (obr. 9). Samostatné LED mají příkon omezen na 0,5–15W, takže jich musí být ve svítidle použit větší počet. To přináší výhodu v tom smyslu, že světelný tok je generován z větší plochy, a oko tak vnímá světelný zdroj jako méně oslňující. Nevýhodou je, že tyto LED se obvykle řadí do série a při poruše jedné LED zhasne celé svítidlo. Toto riziko bývá často podceňováno, ale je poměrně závažné. Pro ilustraci uvedu příklad: Mějme v sérii zapojeno 100 LED (běžné u svítidel větších příkonů) a každá tato LED má střední dobu do poruchy (nezaměňovat s dobou života) 1 000 000 hodin (běžná hodnota u polovodičových součástek). Výsledná střední doba do poruchy bude v takovém zapojení 1 000 000/100 = 10 000 hodin. Proto je nutné u svítidel s větším počtem sériově zapojených LED používat paralelně s LED součástky, které při poruše LED povedou napájecí proud místo LED, a zajistí tak fungování zbývajících LED.

Obr. 9 Samostatná LED

U svítidel pro veřejné osvětlení můžeme stále najít na místě světelného zdroje také sestavy LED na jedné společné podložce z teplovodivé keramiky, tzv. Chip on Board (COB) (obr. 10).

Obr. 10 COB (Chip-onBoard)

Tyto COB mají některé výhody – jednoduchou montáž, lepší přenos tepla na chladič, celkově levnější a jednodušší konstrukci svítidla. Zásadní nevýhodou těchto zdrojů ve svítidlech pro veřejné osvětlení je skutečnost, že světelný tok je generován z poměrně malé plochy, a proto tato svítidla hodně oslňují. A oslnění je jeden z parametrů svítidla, který je velmi citlivě vnímán i laickou veřejností.

Napájecí zdroj

U svítidel pro veřejné osvětlení se obvykle veškerá pozornost soustředila na samotné LED, případně jejich optický systém. Napájecí zdroj, který je pro bezchybnou funkci svítidla neméně důležitý, stojí stranou tohoto zájmu. Tento zdroj je u LED svítidel výhradně elektronický a je na něj kladena řada požadavků. Kromě maximální účinnosti (která se u špičkových zdrojů pohybuje od 88 do 93 %) a účiníku nejméně 0,95 musí takový zdroj zajistit spolehlivou funkci v širokém rozsahu vnějších teplot (nejméně –25 až +60 °C). Samostatnou kapitolou je pak spolehlivost těchto zdrojů – přestože je řadu let známa metodika, jak předpovědět střední dobu života elektronického obvodu, naprostá většina konstruktérů těchto zdrojů tuto metodiku zjevně ignoruje. Prakticky ve všech napájecích zdrojích pro LED svítidla je ve vstupním obvodu použit elektrolytický kondenzátor, který je z hlediska spolehlivosti nejkritičtější součástkou a jehož kvalita (a cena) určuje téměř všechny parametry zdroje. Renomovaní výrobci napájecích zdrojů proto obvykle dodávají zdroje ve třech kvalitativních třídách se střední dobou života 20 000, 50 000 a více než 100 000 hodin. Napájecí zdroje pro LED lze samozřejmě řešit i bez použití elektrolytických kondenzátorů (používají se místo nich kondenzátory fóliové), je to však dražší a vyžaduje to složitější obvodové řešení, proto takové zdroje používá naprosté minimum výrobců. Takto konstruované zdroje pak mají střední dobu života vyšší než 200 000 h.

Velmi opomíjenou otázkou je také ochrana napáječů LED svítidel proti přepětí, vyvolaném například úderem blesku. Na rozdíl od klasických výbojkových svítidel jsou elektronické napáječe LED svítidel mnohem citlivější na přepětí a je nutné se intenzivně zabývat jejich ochranou před těmito jevy. Kromě ochrany proti poškození napájecích obvodů přímým přepětím na napájecí lince je nutné řešit i ochranu smyček s LED, do kterých se v případě úderu blesku v blízkosti svítidla mohou naindukovat proudy a napětí, schopné tyto součástky spolehlivě zničit. Bohužel i z tohoto hlediska je řada napájecích obvodů LED svítidel i jejich konstrukce zcela nevyhovující. Za minimum považuji ochranu proti napěťové špičce 6 kV, lepší zdroje nabízí ochranu až proti špičkám 10 kV. Doplním, že nezbytnou součástí ochrany svítidel proti přepětí je dobré uzemnění stožárů a při použití nadzemního vedení se doporučuje co tři sloupy použít samostatné ochrany proti přepět i na vedení.

Záruky

Otázka záruky je v případě veřejného osvětlení velice citlivá a je nutné ji posuzovat ze dvou aspektů – technického a právního. Z technického hlediska je nejdelší poskytovaná záruka výrobce LED 5 let bez omezení doby svícení, což odpovídá 43 800 h nepřetržitého provozu, v praxi asi 10 rokům normálního provozu veřejného osvětlení v našich zeměpisných šířkách. Výrobci svítidel, používající tyto kvalitní LED, tak mohou s klidným svědomím poskytovat neomezenou pětiletou záruku. Obvykle jsou jí ochotni prodloužit s tím, že za každý další rok nad tuto záruku požadují 2 až 3 % ceny svítidla. Z čeho vychází při stanovení záruky výrobci, používající produkty méně kvalitní, si raději ani nedomýšlím…

Z právního hlediska je zásadní otázkou, zda bude po pěti a více letech na kom poskytnutou záruku vymáhat. Garážová firma, vzniklá týden před vypsáním výběrového řízení a dovážející čínské výrobky nejnižší kvalitativní úrovně, nebude po pěti letech pravděpodobně vůbec existovat a záruka bude jen cárem papíru. Proto také tyto firmy bez mrknutí oka poskytnou záruku na 10 a více let i bez navýšení ceny, jelikož jejich jediným cílem je prodat tady a teď.

Výběrová řízení

Generel veřejného osvětlení

Před rozhodnutím o vypsání výběrového řízení na veřejné osvětlení by měl být zpracován generel veřejného osvětlení obce. Cílem generelu je popsat současný stav, provést kvalifikované zatřídění komunikací a definovat žádoucí stav. Řada dodavatelů svítidel nabízí zpracování tohoto generelu v ceně dodávky veřejného osvětlení, což je ale pro obec velice nebezpečný postup. Zpracovatel generelu by měl být nezávislý na dodavateli a spíše by měl být jeho oponentem a kontrolorem. Jinak hrozí, že generel bude zpracován tak, aby vyhovoval dodavateli – prakticky to například znamená nesprávné zatřídění komunikací do nižších tříd s nižšími nároky na osvětlení. Samozřejmě pokud zpracovatel generelu doporučí nějakého dodavatele na základě svých dobrých zkušeností, je vhodné tohoto dodavatele při výběrovém řízení oslovit.

Normy a jejich plnění

Normy pro veřejné osvětlení byly vytvořeny díky spolupráci řady odborníků a upřímně pochybuji, že se někomu při zadávání výběrového řízení na veřejné osvětlení podaří požadavky definovat lépe a přehledněji. Doporučuji tedy do výběrového řízení zadat podmínku, že dodané osvětlení bude splňovat platné normy vztahující se k veřejnému osvětlení a dosažení těchto výsledků bude ověřeno nezávislým měřením. Už proto, že podle právního výkladu jsou za jistých okolností uvedené normy závazné. Osobně bych do podmínek přidal dodatek, že v případě, že instalace tyto normy nesplní, není odběratel povinen dodávku uhradit v plné výši. Požadavek na splnění norem je důležitý ze dvou hledisek:

–    Vyloučí možnost soudních sporů v případě havárie nebo úrazu, které by mohly být zapříčiněny nedostatečným osvětlením;

–  Spolu s kritériem nejnižších provozních nákladů světelné soustavy automaticky eliminuje dodavatele nekvalitních svítidel.

Zkušenosti a reference

S ohledem na již popsaný stav doporučuji ve výběrovém řízení věnovat pozornost historii dodavatele, případně zkušenostem s realizací podobných zakázek.

Technické požadavky ve výběrovém řízení

V řadě výběrových řízení se objevuje mnoho požadavků na provedení optické části, měrný výkon použitých LED, případně v absurdních případech i počet a výšku chladicích žeber a barvu šroubků. Pokud nejsou tyto parametry snahou zadavatele protlačit jako vítěze konkrétní firmu (což většinou jsou), je definování těchto parametrů zbytečné. Za zbytečné považuji i požadavek, že svítidla musí být výhradně v LED provedení, protože v některých případech bude stále výhodnější použít svítidla s vysokotlakými sodíkovými výbojkami.

Ekonomické požadavky ve výběrovém řízení

Naprostá většina výběrových řízení dnes má jediné kritérium – nejnižší pořizovací cenu. Kritérium nejnižší ceny je zcela chybné, protože vede k pořízení těch nejméně kvalitních svítidel, obvykle také s nejvyšší spotřebou elektrické energie. Tyto problémy víceméně automaticky řeší kritérium nejnižších provozních nákladů celé soustavy veřejného osvětlení za určené období (5 až 10 let) při dané ceně elektrické energie. Hodnotitel se v takovém případě vůbec nemusí zabývat technickými detaily svítidel (o nichž se často neshodnou ani renomovaní odborníci) a za podmínky splnění norem hodnotí to, co jej opravdu zajímá – ekonomický efekt rekonstrukce. K vypsání takového výběrového řízení bych ale doporučil specializovanou firmu, která umí definovat zadání a vyhodnotit nabídky. Věřte mi, že se taková asistence bohatě vyplatí.

Ing. Jakub Černoch, Osvětlení Černoch s.r.o.

Literatura:
Firemní materiály Cree
Firemní materiály Ledil
Firemní materiály Siteco

Obr. 1, 3, 4, 5, ilutrační foto © J. Černoch
Obr. 2 © Firemní materiál (volně šířené) Siteco-Osram
Obr. 6 © Alibaba
Obr. 7, 8, 9, 10  © Firemní materiály (volně šířené) Cree

Další infomace:

led-lights.cz

machinery-lighting.eu

Přečtěte si také:

Jak by mělo vypadat moderní LED svítidlo pro veřejné osvětlení (a jak nebude vypadat, dokud budeme vybírat podle nejnižší ceny)

21.1.2021 Každý návrh technického zařízení je vždy výsledkem kompromisů mezi řadou technických, ekonomických a marketingových požadavků. Pokud bude jeden z parametrů uměle upřednostněn, povede to k zúžení nabídky možných řešení a výsledné parametry budou obvykle horší. To je i případ veřejného osvětlení s LED. Naprostá většina dodávek veřejného osvětlení je vybírána na základě výběrových řízení, kde je hlavním kritériem nejnižší cena, technické parametry svítidel jsou druhotné. Dosavadní veřejné osvětlení v řadě obcí sloužilo více než 30 let a nelze předpokládat, že jeho obměna v budoucnu bude výrazně častější. Proto by mělo být k výběru svítidel přistupováno s mnohem větším důrazem na technické parametry svítidel a jejich schopnost zajistit funkčnost po dobu desítek let. 


Smart rozvaděč veřejného osvětlení založený na otevřených technologiích a na systému Tecomat Foxtrot 2

4.11.2020 Promyšlená rekonstrukce veřejného osvětlení v obcích a městech nemusí začínat prostou výměnou výbojkových svítidel za LED svítidla jenom proto, že dotace jsou podmíněny především imperativem úspor. Systematičtější přístup je začínat od rekonstrukce infrastruktury. Tímto směrem se vydala společnost Technologie hlavního města Praha, která ověřovala tento koncept na pilotních projektech začátkem roku 2020.


Regulátor a stabilizátor elektřiny pro osvětlení

7.10.2020 Elektrická energie je v dnešní době nezbytnou součástí našeho soukromého i veřejného života. Spotřeba elektřiny je proto opakující se každodenní záležitost, která navíc obvykle roste úměrně s počtem spotřebičů i s životní úrovní obyvatel. S řešením přichází česká společnost ENERTIG TECHNOLOGIES s.r.o. 


„Chytré“ propojené osvětlení Signify získalo certifikaci kybernetické bezpečnosti

22.5.2020 Kybernetická bezpečnost je výzvou pro stále se rozvíjející informační technologie a automatizované systémy, zasahující prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Ve velké míře se týká technologií využívajících internet věcí, mezi něž patří i „chytré“ osvětlení – vnitřní i vnější. Prvním dodavatelem propojeného osvětlení, certifikovaným v oblasti kybernetické bezpečnosti podle normy IEC 62443-4-1, se stala v květnu 2020 společnost Signify, dříve Philips Lighting. 


Kolín nad Rýnem propojí 85 tisíc světelných míst systémem Interact City

27.3.2020 Více než miliónový Kolín nad Rýnem je jedním z německých smart cities. Čtenáři našich stránek ho znají zejména jako město provozující palivočlánkové autobusy. V příštích letech zde bude ve velkém rozsahu zaváděna další inovativní technologie: Všech 85 tisíc světelných míst ve veřejném osvětlení bude propojeno řídicím systémem Interact City od společnosti Signify (dříve Philips Lighting). Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2020.



Naše tipy

















Copyright © 2012 – 2021 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services