Vysokonapěťová pomoc Ukrajině: Ukrajina a Moldavsko
úspěšně připojeny k evropské kontinentální přenosové síti17.3.2022 Provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy úspěšně zahájili
16. března 2022 zkušební synchronizaci přenosových soustav Ukrajiny a
Moldavska. Stalo se tak na základě naléhavé žádosti tamních
provozovatelů přenosových sítí, společností Ukrenergo a Moldelectrica,
o nouzovou synchronizaci v souvislosti se situací na Ukrajině.
Synchronizace tak v případě potřeby umožní, v mezích přeshraniční
přenosové kapacity, import elektřiny z kontinentální Evropy. 
Evropská přenosová síť a Ukrajina
Na území západní, střední, jižní a jihovýchodní Evropy i částí Afriky a
Asie, jsou přenosové sítě synchronně propojeny v jednu síť o stejném
kmitočtu v rámci tzv. regionu Kontinentální Evropa. Synchronně fungují
také další regiony Evropy, zahrnující oblast severských zemí, oblast
zemí bývalého Sovětského svazu včetně Pobaltí a britské ostrovy.
Jednotlivé regiony jsou navzájem propojeny asynchronně stejnosměrným
spojením. 
Podrobnosti jsou zřejmé z mapy synchronních zón Evropské sítě
provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E na
obrázku. Součástí regionu Kontinentální Evropa je i tzv. Burštýnský
ostrov – ukrajinská elektrárna Burštýn a její spádová oblast, který
zároveň propojuje soustavy Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Jak z obrázku patrno, většina Ukrajiny a s ní spojená síť Moldavska
byla doposud propojena se soustavou Ruska, Běloruska a dalších států
bývalého Sovětského svazu.
Synchronizace odlišných přenosových soustav, tak jako v tomto případě,
je náročný proces, který obvykle trvá několik let. Hodnotí a testuje se
řada technických a bezpečnostních ukazatelů, jako jsou například
dostatečná kapacita propojovacích přeshraničních vedení či nastavení
technických parametrů a postupů v obou systémech tak, aby nebyl ohrožen
bezpečný provoz propojených soustav. V rámci příprav synchronizace se
rovněž zpracovává řada studií o chování soustav po propojení a navrhují
se opatření k řešení detekovaných problémů.
Synchronizace ukrajinské a moldavské přenosové soustavy s kontinentální
Evropou
O synchronizaci Ukrajiny a Moldavska s kontinentální Evropou se
jednalo od roku 2017.
Realizovala se řada nezbytných kroků, včetně úspěšného odzkoušení
ostrovního provozu.
Oproti původnímu plánu opětovného připojení Ukrajiny k ruské síti, ke
kterému mělo dojít po skončení testu, rozhodla společnost Ukrenergo
strategicky o setrvání v ostrovním provozu. Tedy v režimu nezávislém na
Rusku, ale velmi zranitelném, zvláště ve válečných podmínkách současné
Ukrajiny.
Dokončení synchronizace se původně plánovalo pro rok 2023, proces se
však výrazně urychlil na základě žádosti o nouzovou synchronizaci
Ukrajiny a Moldavska ze 27. a 28. února 2022.
Zkušební synchronizace byla provedena po důkladné analýze asociace
ENTSO-E, která potvrdila technickou proveditelnost propojení.
Posuzovány přitom byly parametry z oblasti bezpečnosti provozu,
informačních technologií včetně kybernetické bezpečnosti či
legislativní a regulační aspekty. Přijata byla také řada opatření k
zajištění bezpečnosti a spolehlivého provozu propojených evropských
soustav.
Připojení Ukrajiny a Moldavska představuje významný milník pro
provozovatele přenosových soustav v kontinentální Evropě i pro
společnosti Ukrenergo a Moldelectrica, kterým se daří provozovat své
energetické systémy v mimořádně obtížných podmínkách.
ČEPS a redakce
Proelektrotechniky.cz
Obrázek © ČEPS
Ilustrační foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 4.3.2022 Provozovatelé přenosových soustav Ukrajiny a Moldavska, společnosti
Ukrenergo a Moldelectrica, požádali o nouzovou synchronizaci se
soustavami provozovatelů v kontinentální Evropě. Evropská síť
provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) vede s Ukrajinou a
Moldavskem intenzivní jednání s cílem zjistit rozsah nezbytných
opatření, která pomohou zachovat spolehlivý provoz elektrizačních sítí
v daných zemích. Na začátku března 2022 o tom informoval odbornou
veřejnost provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS. 
 11.2.2022
Spotřeba elektrické energie v ČR opět stoupla.
Pandemie a související vládní opatření se promítly do jednorázových
výkyvů, ale základní trend spotřeby nezměnily. Tak lze ve stručnosti
shrnout vyhodnocení spotřeby za uplynulé období, s nímž odbornou
veřejnost seznámila v únoru 2022 Skupina ČEZ.
 25.1.2022 Česká
republika má velmi robustní elektrickou přenosovou síť. Přesto se
ani jí nevyhýbá riziko tzv. blackoutu, především kvůli tranzitním tokům
elektřiny. Jejímu posílení by měla přispět investice Evropské
investiční banky (EIB), která podepsala ke konci roku 2021 se státním
provozovatelem české přenosové soustavy, společností ČEPS, půjčku ve
výši 3,6 mld. Kč (v přepočtu 142 mil. eur).
 5.1.2022 Těsně před
Vánoci 2021 byly zveřejněny výsledky průzkumu mezi českými
obyvateli ohledně vztahu k zdrojům energie pro výrobu elektřiny.
Průzkum provedla česká marketingová agentura IBRS a výsledky sdílela s
internetovým portálem World Nuclear News podporovaným Světovou jadernou
asociací (WNA), s nímž redakce našich portálů spolupracuje.
 7.12.2021 NuScale,
jeden z úspěšně se rozvíjejících typů malých
reaktorů, jehož vývoj
na našich stránkách průběžně sledujeme již od
roku 2014 dostal na začátku
prosince 2021 své obchodní jméno. Dále bude prezentován pod názvem
VOYGR, přičemž NuScale zůstává jako název výrobce.
 11.11.2021 Tušimický
bateriový systém, který po dobu 1,5 roku testovaly
společnosti ČEZ a ČEPS v rámci projektu BAART (Bateriová Akumulace pro
Automatickou Regulaci frekvence Tušimice) k poskytování služeb výkonové
rovnováhy, dodává 2000 MWh regulačního výkonu měsíčně. Nyní má za sebou
tři měsíce ostrého provozu, které potvrdily a rozšířily jeho přednosti
prokázané už při testech. Odborná veřejnost o tom byla informována na
začátku listopadu 2021.
 4.11.2021 Stav a
nastavení ochrany informačních systémů jaderných elektráren, ale
také povědomí zaměstnanců o významu informační a kybernetické
bezpečnosti a její dodržování, nebo soulad mezi zákonnými požadavky a
stávajícími podmínkami ve společnosti ČEZ. To je jen příklad oblastí,
na které se soustředil audit systému pro řízení informační bezpečnosti
(ISMS). Dukovany a Temelín patří mezi první jaderná zařízení na světě,
která tímto procesem úspěšně prošla v říjnu 2021.
 29.9.2021 V
roce 2017 činily globální ztráty z kybernetické kriminality 1,5 mld.
USD (přes 32 mld. Kč), v roce 2020 už 4,2 mld. USD (přes 90 mld. Kč). V
ČR bylo v roce 2020 spácháno 8417 trestných činů v této kategorii. Bylo
to o 3073, tedy o 58 %, více než v roce 2017. Přibylo útoků na
nemocnice, sítě orgánů státní správy a samosprávy i větší průmyslové
podniky. Tolik strohá fakta, která ilustrují celkovou nebezpečnost
kybernetických útoků.
 1.9.2021 Na konci srpna
2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové
soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s
elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných
bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby
(netto výroba elektřina za rok 2020).
 31.8.2021 V
pátek 20. srpna 2021 proběhl poslední experiment na tokamaku COMPASS,
který provozuje Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). Po
dvanácti letech ukončuje svůj provoz. V zařízení, ve kterém se testuje
řízená jaderná fúze, proběhlo za tu dobu více než 21 tisíc výbojů
vysokoteplotního plazmatu. Na jeho místě bude v nejbližších letech
vybudován zcela nový tokamak – COMPASS Upgrade se světově unikátními
parametry, který má za cíl vyřešit některé z klíčových problémů
spojených se stavbou prototypu fúzní elektrárny.
 24.8.2021 Do
roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a
Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže
Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků.
Prvním krokem v plánované transformaci je odstavení 500MW
elektrárenského uhelného bloku Mělník III, který byl dlouhou dobu
největší svého druhu v ČR. Jeho uzavřením v polovině srpna 2021 se
lokalita Mělníka a okolí mění na čistě teplárenskou.
 15.7.2021 Na
začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky
vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna
na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech
odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po
hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro
výrobu bezemisní elektřiny z vody.
 14.6.2021 ČEZ
Distribuce investuje v letech 2020 – 2025 do zajištění kvalitních a
spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 mld. Kč. Investice začínají
postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba
rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní
technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. Více je
čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do
digitálních technologií. S podrobnostmi byla odborná veřejnost
seznámena začátkem června 2021.
 7.6.2021 Ambiciózní
strategie
odklonu od uhelné energetiky v ČR by nebyla
možná bez významného přispění skupiny ČEZ, která se na domácí výrobě
elektřiny podílí téměř třemi čtvrtinami. Koncem května 2030 představila
skupina ČEZ veřejnosti svoji Vizi 2030 nazvanou Čistá Energie Zítřka, v
níž uvádí konkrétní kroky a milníky na cestě k nízkoemisní
energetice.
 12.4.2021 Česká
elektroenergetiky postupně směřuje k útlumu
uhelných zdrojů, k němuž by
mělo dojít do roku 2040. Praktický průběh tohoto procesu ukazuje
příklad elektrárny Dětmarovice. Jak informoval na začátku dubna 2021
její provozovatel skupina ČEZ, na konci roku 2022 nebo nejpozději po
topné sezóně 2022-2023 budou v této elektrárně odstaveny uhelné bloky a
nahrazeny plynovými kogeneračními jednotkami. Ty umožní také pokračovat
v současných dodávkách tepla.
 25.3.2021 Voda
je důležitým vstupem pro provoz jaderných elektráren. Po její
spolehlivou dodávku a zároveň citlivé hospodaření s vodou v kontextu
krajinné ekologie se používají různá chytrá řešení. Jedno z nich
představila v březnu 2021 Jaderná elektrárna Dukovany. Přestože je
zásoba vody pro provoz elektrárny i připravovaný nový blok v obou
dalešických nádržích více než dostatečná i v suchých letních měsících,
energetici investují další milióny korun do chytrých technologií k
jejím úsporám a udržení v krajině.
 17.2.2021 Zatížení
elektrizační soustavy ČR neboli okamžitá spotřeba elektřiny má
od 15. února 2021 nové historické maximum 12 226 MW. Stávající maximum
z roku 2018 tak bylo překonáno o více než 150 MW. Vysoké zatížení je
způsobeno zejména přetrvávajícím extrémně chladným počasím.
 4.2.2021 Provozovatel
přenosové soustavy, společnost ČEPS, spustil začátkem roku 2021 na
svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím
prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o
stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu.
Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
|
