Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Zpráva Energy for Humanity: Německo je v důsledku Energiewende největším evropským producentem skleníkových plynů

21.11.2017 Německý program Energiewende, jehož charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů, vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu.

Německo se podle této zprávy podílí z 18,3 % na celkových emisích skleníkových plynů v EU, Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) a Turecku, a z tohoto pohledu je jejich největším evropským producentem. Z hlediska roční míry dekarbonizace energetiky je na 14. místě z 23 analyzovaných zemí – dekarbonizace tedy neprobíhá tak rychle, jak se očekávalo (ČR je pro srovnání na třetím místě). Tím, že Německo exportuje elektrickou energii vyrobenou ve svých tepelných elektrárnách, kromě toho podle zprávy přispívá i ke zvýšení uhlíkové stopy v sousedních zemích.

Zpráva poukazuje na to, že evropskými energetickými leadry v oblasti ochrany klimatu jsou země s vydatnými vodními elektrárnami a podporou jaderné energetiky. Patří sem zejména Švýcarsko (vodní a jaderné zdroje), Norsko (vodní zdroje) a Švédsko (vodní a jaderné zdroje). Naproti tomu například Rakousko zhoršuje svůj vliv na klimatické změny tím, že své vodní elektrárny, na nichž rakouská energetika stojí (cca 70 % výroby elektřiny), zálohuje uhelnými zdroji.

Zpráva uvádí, že uvedená nelichotivá pozice Německa v oblasti vlivu energetiky na klimatické změny je zapříčiněna rozhodnutím zavřít jaderné zdroje. V důsledku toho je nutno nechat k síti připojený velký výkon hnědouhelných a černouhelných elektráren, přičemž významné změny nejsou v dohledu (blíže k tomuto problému viz též v článku Strukturální změny energetiky v Německu zvyšují emise skleníkových plynů). Zpráva shrnuje, že antijaderná německá politika Energiewende namísto urychlení dekarbonizace uzamyká německou energetiku do dlouhodobé uhlíkové závislosti.

Zpráva se nicméně nesoustřeďuje pouze na německou energetiku, ale zabývá se obecně vlivem energetiky v evropských zemích na klimatické změny. V této souvislosti doporučuje – jak její název napovídá – i zdokonalení měřítek v této oblasti, především zohlednění zdrojů vyvážené a dovážené elektřiny v celkovém mezinárodním srovnávání zemí.

Zpráva je ke stažení zde

redakce Proelektrotechniky.cz

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

Zpráva IAEA 2017: kapacita jaderných zdrojů se může do roku 2050 zdvojnásobit

29.8.2017 Ačkoli některé země, například Německo se svým programem „Energiewende“, ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve světě. 


Rozvodna Borken a HVDC Baltic Cable: ABB pomáhá německému programu „Energiewende“

21.8.2017 Německo si vytklo v rámci programu „Energiewende“ náročný cíl: do roku 2050 vyrábět alespoň 80 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů. K tomuto cíli, který se neobejde bez rozmanitých úskalí (viz problémy s emisemi skleníkových plynů nebo sporné zavírání jaderných elektráren s právní dohrou) hodlají napomoci špičkové technologie od nadnárodní společnosti ABB. Na začátku srpna 2017 informovala ABB o dvou významných projektech, které realizaci Energiewende významným způsobem přispějí. 


Jaderná energetika: daně a právní spory v zahraničí

21.6.2017 Jaderná energie představuje jeden z důležitých bezemisních zdrojů elektřiny, v řadě zemí nezastupitelných. Její využívání je nicméně v některých zemích značně politizováno. A tak zatímco například Polsko připravuje svoji první jadernou elektrárnu, Německo vyhlásilo od této energie odklon, ovšem s rozporuplnými dopady. O politizaci jaderné energie svědčí řada případů, kdy evropské vlády uvalily na provozovatele elektráren speciální daně. Zde si je ukážeme na příkladu Německa, Belgie a Švédska. 


Baterie a plynová turbína: netradiční kombinace pomáhá obnovitelným zdrojům

25.4.2017 Nerovnováhu mezi poptávkou po elektrické energii a využíváním obnovitelných zdrojů často pomáhají vyrovnávat plynové elektrárny. K výkyvům však zpravidla dochází velmi rychle. Pro stabilní fungování dodávky elektrické energie je tak třeba průběžně udržovat plynové zdroje v pohotovostním režimu, kdy spotřebují plyn a vodu, ačkoli nevyrábějí elektřinu. S řešením tohoto problému přichází společnost General Electric (GE), která v dubnu 2017 představila jako vůbec první na světě hybridní systém, označený Hybrid Electric Gas Turbine (Hybrid EGT). 


Polsko připravuje první jadernou elektrárnu

12.4.2017 Zatímco v Německu se jaderné elektrárny zavírají jako údajně „nebezpečné“ (ovšem prozatím s rozporuplnými dopady), jiné země EU včetně ČR tuto bezemisní energetiku rozvíjejí nebo dokonce provoz jaderných elektráren zahajují. Poslední jmenovanou zemí je Polsko, které v dubnu 2017 zahájilo práci na lokalizačních a ekologických studiích pro svoji první jadernou elektrárnu. 


Analýza General Electric: využívání moderních technologií významně sníží emise skleníkových plynů z uhelných a plynových elektráren

14.12.2016 Snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivých polutantů v energetice se v současné době orientuje především na intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie a na podporu jaderné energetiky jako významného zdroje bezemisní elektřiny. Neměly by však být opomíjeny ani možnosti snižování emisí u tepelných elektráren, které nabízejí moderní technologie.


Japonská jaderná energetika se vrací zpět k normálu

24.6.2016 Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2 japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná elektrárna po havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi v březnu 2011, jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40 let. 


Dekarbonizace tepelných elektráren: Palivové články zefektivní proces

11.5.2016 Zajímavým spojením konvenční výroby elektřiny a inovativních technologií je dekarbonizace klasických uhelných elektráren (tedy odstraňování oxidu uhličitého z jejich spalin) s využitím palivových článků s tavenými uhličitany (MCFC). Tato technologie byla úspěšně vyzkoušena v laboratorních podmínkách a výsledky jsou natolik povzbudivé, že začátkem května 2016 podepsal světový petrochemický a plynárenský koncern Exxon Mobil Corporation (krátce „ExxonMobil“) dohodu s americkým výrobcem keramických palivových článků FuelCell Energy na rozvíjení této technologie směrem k její komercializaci. 


Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech

10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services