Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

Ponorka ve Štěchovicích: přečerpávací elektrárnu zkontroloval dálkově řízený robot

20.4.2022 Dálkově řízený podvodní robot – vlastně robotická ponorka – v polovině dubna 2022 poprvé v historii prohlédl hlubiny dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích. Rezervoár, který pojme až půl milionu kubíků vody, totiž nesmí být nikdy úplně vypuštěn, aby nevyschla jílová těsnící vrstva. Proto byla pro jeho prohlídku zvolena právě tato technologie. 

Štěchovická ponorka před akcí

Štěchovická přečerpávací elektrárna a její nádrž

Štěchovická přečerpávací elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na Homoli a v době jejího nedostatku naopak tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Ta po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu, a pomáhá tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera. Za ideálních podmínek projede 582metrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m³ vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m³/s. Komplexně zmodernizovaná byla v roce 1996.

Štěchovickou „baterii“ ČEZ zcela zmodernizoval v roce 1996, elektrárna ale zahájila provoz už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na celém světě. Její horní nádrž umístěná na kopci Homole nad Vltavou začala vznikat už v průběhu druhé světové války zcela v režii německé okupační správy. Ta jí dala do vínku mimo jiné i speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za 75 let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu však nesmí být nikdy úplně vypuštěna. Energetici nyní využívají maximálního snížení hladiny v nádrži na zhruba jeden metr a provádějí detailní průzkum podvodního světa.

Ponorka na hladiněpoblíž plovoucí fotovoltaické elektrárny

Práce miniponorky

Miniponorku o rozměrech 40×30 cm ovládal specialista péče o zařízení vodních elektráren ČEZ Jiří Marceluch pomocí ovládacího „joysticku“ (viz foto vpravo).

Cílem její „mise“ bylo vůbec poprvé prozkoumat jílové dno nádrže a vrátit se zpátky s cennými záběry jeho stavu. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže. Jde zejména o informace o stavu dna, vrstvě nánosů, ale také prověření bezpečné vzdálenosti dna od plovoucí elektrárny v případě dosazení nejnižší hladiny.

Pro ponorku i lidi, kteří ji v kalné vodě řídí, je dobrým orientačním bodem plovoucí fotovoltaická instalace, která je na hladině horní nádrže v testovacím provozu od začátku letošního roku. Konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže, a robotu tak pomáhá lépe určovat, ve které části nádrže se nachází.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © ČEZ

Další informace zde

Přečtěte si také:

ČEZ testuje první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v ČR

24.1.2021 Se zajímavým projektem skupiny ČEZ byla odborná veřejnost seznámena v lednu 2022. Jde o testovací plovoucí solární elektrárnu na Homoli, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Jde o unikátní kombinaci dvou obnovitelných zdrojů energie, vody a slunce, v jednom systému. 

Prvními projekty financovanými z Modernizačního fondu jsou fotovoltaické zdroje

13.10.2021 Prvními schválenými dotacemi z Modernizačního fondu je dvanáct projektů fotovoltaických elektráren. Na začátku října 2021 o tom byla informována veřejnost prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, který je příjemcem a zároveň poskytovatelem prostředků z tohoto fondu.

ČEZ a Komerční banka zahájily spolupráci, prvním krokem je inovativní způsob provozování a financování fotovoltaických zdrojů u domácností i organizací

11.10.2021 Skupina ČEZ a Komerční banka, člen skupiny Société Générale, uzavřely na začátku října 2021 strategické partnerství pro udržitelnost. Největší česká energetika a jedna z největších českých bank budou spolupracovat na snižování své vlastní klimatické stopy i snižování emisí svých zákazníků. Prvním krokem spolupráce těchto společností je inovativní model instalace střešních fotovoltaických elektráren u zákazníků.

Všech šest bloků českých jaderných elektráren běží naplno, více než 45 % výroby elektřiny v ČR je plně bezemisní

1.9.2021 Na konci srpna 2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby (netto výroba elektřina za rok 2020). 

Vodní elektrárna Orlík je opět plně v provozu, světovým unikátem jsou čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami

15.7.2021 Na začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny z vody.  

Největší fotovoltaická elektrárna na střeše parkoviště je v elektrárně Dukovany

28.6.2021 Ve vnějším areálu jaderné elektrárny Dukovany vzniklo koncem června 2021 celkem 322 nových parkovacích stání, které zakrývá 2 600 fotovoltaických panelů, každý o výkonu 320 Wp (viz foto). Jde o první z řady velkých projektů bezemisních zdrojů Skupiny ČEZ, kterými společnost přispívá k plnění klimatických cílů a závazků České republiky. 

ROV od General Electric usnadňuje péči o turbíny vodních elektráren

3.6.2021 Turbíny vodních elektráren potřebují, stejně jako jakákoli jiná zařízení, pravidelné prohlídky. V náročných podmínkách vodních elektráren je tento proces obzvláště složitý, zvláště s ohledem na nesnadno dosažitelnost některých části turbín ponořených ve vodě. Na pomoc této činnosti a jejímu efektivnímu provádění přišla v druhé polovině května 2021 společnost GE Renewable Energy ze skupiny General Electric se zajímavým řešením: robotizovaným zařízením pro provádění prohlídek pod vodou.  

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services